5 zlozvyků z gastronomie

31. května 2018 v 23:38 | Lux |  Sezónní speciality
Tak nakonec se odhodlávám a píšu na TT. Seznámím vás krátce s 5 věcmi, které jsem se naučila za těch 7 let, kdy brigádničím v gastronomii mezi obsluhou. Nebo respektive některé jsem ještě nepřejala zcela, ale nemít silnou vůli, už bych je dělala taky, všechny.



NADÁVAT
-> Ano, když jsem kdysi nastupovala jako blonďatá nevinná teenagerka, měla jsem povědomí o sprostých slovech, ale nijak zvlášť jsem je neužívala. Nevím proč. Prostě se mi zbytečné vulgarity nelíbily, ano, občas jsem si ulevila, když se mi něco nepovedlo nebo mě někdo nakrknul, ale spíš výrazy typu: sakra, do háje, do prčic, vole, kráva, lama, blbka/ec, pitomec. (Možná je to dáno tím, že mám mladší sestru, tak se u nás nikdy sprostě nemluvilo..) Po první brigádě v hotelové restauraci se to začalo lámat. Dlouho jsem se držela a nemluvila sprostě, ale po 4 letech.. No, upřímně se mi slovní zásoba obměnila. Práce s lidmi je prostě náročná, jste celý den na nohou, obskakujete cizí lidi, jste na ně milí a oni si vymýšlejí blbiny, jednají s vámi jak s hadrem nebo dokonce ani nepozdraví! To jednoho pěkně naštve, takže v zázemí lítají kulky těžšího kalibru: k*nda, p*ča, ču*ka, čur*k, kok*t, pič*s, já to m*dám, mně j*be/j*bne... D*bil a idi*t jsou ještě mírná slova naprosto běžně používaná. K těm horším jsem se zatím úplně nedostala, ale už jsem se přistihla, že tu p*ču jsem řekla. Nahlas. Vzápětí jsem se zarazila, ale bylo pozdě :) Teď nešetřím již zmíněnýma deb*lama, id*otama, kok*tama, blbce/ky už neberu ani jako nadávku. Jo a někdy kreténi. Těch je taky hodně.


KOUŘIT
-> V gastronomii se schází snad všichni kuřáci. Ještě se mi nestalo, že by někdo z restaurace nekouřil - ať už zaměstnanec nebo brigádník. Má to totiž své nesporné výhody. Vlastně máte nárok na pauzu navíc. ,,Jdu na cígo, za 5 minut jsem tu." Dobrý, ale když je za den těch cigaret třeba 10, tak už je to téměř hodina volného času navíc oproti mě - nekuřákovi. Jó, život není fér. Takže jsem se to naučila trošku očurávat, když makám jako stálý zaměstnanec a umím co oni, chci mít stejné podmínky. Někteří kuřáci toho zneužívají, na cigaretku chodí furt nebo jí kouří čtvrt hodiny. Sorry jako, ale makáme spolu, tak bychom měli makat stejně.
Zatím se držím, ale přiznám se, po pivu si někdy tu jednu dám. Ale ne vždycky, když fakt nechci, tak nechci. A rozhodně vím, že závislá na tom být nechci a nebudu, škoda peněz, škoda času. To si místo krabky dám radši vodnici :)


OCHUTNÁVAT, NEPRAVIDELNĚ A BLBĚ JÍST
-> Veliký zlozvyk.. znáte to, z kuchyně to voní, kuchaři pilně pracují na večerním meníčku už od rána a občas něco šoupnou. Tu kousek masa, který hostovi na talíř nedají, protože je to patička (nejlepší!), tady zbyl odřezek sýra, pojď, dej si rumovou kuličku, jsi jak lunt, ... A už to jede. Je to paráda o tom žádná. Ale jaksi schází to opravdické jídlo. Navíc takhle nabízí jen dopoledne, odpoledne a večer, aby kus jídla pohledal... S časem je to taky na štíru, většinou se řídí podle hostů - když není čas, nemůžeš prostě zmizet na oběd. A když už můžeš, co nejrychleji zas zpátky (jo, údajně půl hodiny povinná pauza...). Navíc jíte nepravidělně a večer i pozdě.
Jak to funguje, když máte třeba S v rozpisu? eSko znamená celý den: 8:00 na značkách na snídaně - jídlo pro personál se podává cca v půl desátý-deset, jak má kuchyně čas a většinou je to pečivo a šunka/sýr a to si snězte pěkně na stojáka (o kafi, který si ráno naliju a odpoledne piju ledový, ani nemluvím). Jo, dobrý, ale člověk by občas ocenil nějakou variabilitu... Navíc už jsem 3 hodiny vzhůru a lítám. Řeším tak, že snídám doma. Personální obědy jsou od 11 do 13, ale jakožto servírka se řídím dle chodu restaurace - to znamená pauza v 11 nebo 11.30, záleží v jaké skupině jste. Obědy na restauraci jsou do dvou hodin, vše uklidit, připravit a konečně zasloužená pauza, můžu domů! Přicházím v pět, od šesti začínají večeře. Já nevím, jak vy, ale já v pět nevečeřím, je to pro mě brzo. Obvykle si něco dám okolo sedmé, tady ale ne! Večeře končí v devět večer, takže když jde vše dobře, jíme v devět. Jenže to už je zas vcelku pozdě... Navíc v průběhu večeří běháte s kručením v břiše a pak se v devět nažerete i s dezertem. Všechno špatně. A teď jsi představte, že máte odpolední, jste od 14.00 v práci a najíte se pořádně v devět večer!! Mezitím dostanete v pět možná zas kus chleba, ale jen když si někdo vzpomene, protože to už zas nastává frmol. No. Co říkáte teď, fitnessky, zdravý životní styl, ha? :D


PÍT KÁVU
-> Škola a moje rodina mi dala dobrý základ, jak s pitím kávy začít. Restaurace začala tento můj zájem rozvíjet s mnohem větší vervou. Přece jen - jste u zdroje. Pokud jste za Lobby barem, můžete do sebe kopnout kvalitní espresso, udělat si nadýchanout mléčnou pěnu nebo ledovou kávu, kdykoli chcete! (Většinou je člověk tak hotový, že sotva zvládne zmáčknout to espresso navíc...) Na restauraci už je to horší. Máme klasickou překapávanou černou kávu, na mletou jsme měli super stroj. Dokud ho personálu nezakázali používat, aby je náhodou nezruinovalo ty tři kafe denně. Takže jsme nuceni pít rozpustnou - ale pouze vlastní! - nebo tu překapávanou. Dá se, když je nouze. Stejně většinou ani nevím, jak chutná. Teplou stihnu dva loky ráno, když jsem dobrá, dopiju těsně před obědem. Navíc jsou kolegové celkem ochotní mi kávu dělat, až se divím, takže když se mě mile zeptají, jestli si nedám, přece neodmítnu! :D No, moje krev je holt kofein a cukr. A trochu mléka.


NESNÁŠET LIDI
-> Tohle asi ani nepotřebuje dalekosáhlý komentář. Když pracujete s lidma často, začnou vám lézt na nervy. Mám výhodu, že to prokládám školou, kde vypnu od obsluhování a že jsem vcelku společenská a komunikace mi nevadí. Jinak bych si hodila mašli. Ale přiznávám, po 6 hodinách křenění se na hosty, kteří nezdraví, neusmějou se, nepoděkujou a s vidinou dalších 7 hodin.. To ten úsměv trochu tuhne. A nohy bolí. A lidi nechápou, že mám dvě ruce, v horším případě mávají či luskají přes celou restauraci. Nejlepší je, když odchází bez zaplacení, protože si myslí, že se jim to pošle na pokoj. To sice většinou jo, ale potřebujeme podpis a vlastní krví! A schválně je na to při začátku objednávání upozorňuji! Je to marný, je to marný, je to marný. Jak u blbečků. A co teprve, když přijde problém? Netuším, jak mám vysvětlit hostu, že to víno je sladší, protože je to pozdní sběr =Spätlese, tudíž obsahují hrozny více cukru. Když nevíš, co si objednáváš, to není můj problém, kámo. Zvlášť když se mě při objednání nezeptáš, jaký to víno je, já ti to nemůžu říct hned a ty mi ho pak vracíš, protože ti nechutná, atd. Je to radost :D
Nejvíc to vystihl vrchní při začátku večeří, které zahájil slovy: ,,S každým večerem tady se moje sociální fobie jenom prohlubuje..."

***
Tímto článkem taky chci trochu apelovat na vás. Prosím, chovejte se k obsluze hezky, dokud se k vám ona chová hezky. Mějte pochopení - i my jsme jenom lidi a děláme chyby, usmívejte se, zdravte, děkujte. Ideálně zanechte nějaké drobné, opravdu to potěší! Je to sice podle mě základní slušnost, ale lidi to prostě nedělají. Nebuďte stádo. Díky.


Lux


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 7:06 | Reagovat

Pěkný a upřimný článek. U nás se taky sprostě nemluvilo. Používat protiinfarktová slůvka jsem se naučila někdy v šedesáti a jen v zaměstnání. Pracovala jsem se samými mladými a tam to lítalo. Je ovšem několik slov, která bych nikdy nepoužila.
S tím kouřením si mi připomněla jednu švýcarskou firmu, která zaměstnávala přistěhovalce. Byli samá přestávka a když jsem je pozorovala při práci, tekly mi nervy. Jak vidno, souhlasím s tebou.
Ochutnávat. To by se mi také líbilo, ale pak už bych nejedla.
S pohledem na hosty jsi mně překvapila. Zřejmě ti budu muset přijít někdy zvednout náladu. Úsměv normálka. Poděkování samozřejmost. Vždycky pochválím s výjimkou případů kdy je jídlo fakt hnusné nebo servírka vypadá jako, že ji obtěžuji. Pak nepochválím, ani nedám spropitné, na kterém jinak nešetřím.

2 Lux Lux | Web | 1. června 2018 v 9:31 | Reagovat

[1]: Děkuji, děkuji! Normální lidé ještě existují halelůja! To tedy musíš přijít! :)

3 Rosie. Rosie. | Web | 1. června 2018 v 14:17 | Reagovat

Já pracovala 5 let na brigádě v kavárně a jednou jsem si střihla směnu na diskotéce přes noc.

Kavárna - jak já ty lidi nenáviděla! Občas to byly takový - přesně ty výrazy - že jsem myslela, že z kůže vyletím. Ale hlavně, já dělala obsluhu, uklízečku, zmrzlinářku, servírku a prostě všechno v jednom. A teď nějak nechápu, že jsem to tam vydržela, mám vůči tomu místu averzi a už bych nemohla asi tohle dělat. Nějak mě to tam opravdu už vysávalo. A to to byla vlastně jen kavárna, kde jsem sice byla 12 hodin denně celé léto i přes víkendy, ale hádám, že hotel bude asi ještě větší kalibr přeci jenom těch lidí bude víc.. Nevím, neumím si to moc představit a asi radši ani nechci.. :D Ale rozhodně jsem se naučila taky pekelně nadávat a ze slušné holky byla rázem dlaždička. :D Mimochodem to s tím kouřením mě taky pěkně štvalo.. každou chvíli a nejlíp, když byly největší fronty na koláče že jo... a já kouření nenávidím, jsem asmatička, takže jsem nenáviděla i svoje spolupracovnice.. i když oni to stejně byly všechno krávy do jedné.. ale opravdu... nejpochybnějí existence :D Jo obdivuje tě. Já si svých 5 let už nikdy zopakovat nechci. :) I když i špatná zkušenost je zkušenost a vím, jak moc je teď důležité být milá na člověka, který mě obsluhuje, protože to nemá zrovna nejlehčí a taky že dýško vždycky mile potěší.. Ale taky nedokážu být milá na všechny... někdy jsou tak nepříjemný a k tomu ještě fáááákt napříjemný, že to nejde .. ale asi se jim nedivím, jen by si to asi neměli dovolit v takové pozici, alespoň já byla nucená být milá a usmívat se abych neodrazovala zákazníky :) i když mi zrovna do smíchu třeba nebylo ani trochu

No a co se diskotéky týče - jednou bylo až dost. :D Už nikdy víc. :)

4 Irda Irda | Web | 1. června 2018 v 14:23 | Reagovat

Ahoj,děkuji za komentář :) Ano to je moje negativní vlasnost :D Jsem si toho vědoma :) Však to je jen o vkusu :) Pokud se ti nelíbí je to v pořádku :D

5 Lucka Lucka | Web | 1. června 2018 v 21:09 | Reagovat

Já v gastru brigádničila, naštěstí ne tak dlouho, abych nenáviděla lidi, ale jinak to sedí i na moje kolegy a kamarády z oboru. :-D

6 boogie-de-ana boogie-de-ana | E-mail | Web | 2. června 2018 v 17:11 | Reagovat

Budu muset tvůj blog navštěvovat častěji, máš fakt zábavný projev :D a joo, práce v gastronomii je dost nevděčná, horší je už snad jen učení malých parchantíků :D

7 Romi Romi | Web | 3. června 2018 v 20:55 | Reagovat

super článek :DD

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 4. června 2018 v 19:24 | Reagovat

Páne jo, jenom 5 zlozvyků? I když..., jestli se to tůýká jen gastronomie...:-)

9 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 5. června 2018 v 9:30 | Reagovat

ahojky, prvně díky za milý komentář na blogu... a k tvému článku... co na to říct, lidi rádi zapomenou, že i ti, co jim poskytují služby, jsou jen lidi... já mám snad svědomí čisté, pokud mám blbou náladu, snad ani ven nelezu, jinak se minimálně usmívám i na řidiče autobusu, natož v restauraci...

10 Lucy Lucy | Web | 5. června 2018 v 20:28 | Reagovat

Moje kamarádka pracuje v restauraci a musím říct, že je to to samé, co popisuješ v článku ty .D

Hlavně blbě jíst a nesnášet lidi. Ne doslova, ale někdy jsou ti lidi opravdu hrozní a nepříjemní. Hned to zkazí den.

11 Ká | Web | 19. června 2018 v 12:45 | Reagovat

Musím říct, že v celku souhlasím, já pracuju v restauraci už přes rok a půl a lidi jsou vážně děsní :D Až na stálé zákazníky, to je spíše taková úleva, protože vždycky zlepší náladu a jsou přátelští. Jinak musím říct, že pít kafe a kouřit jsem se tam díky bohu ještě nenaučila :D Ale těch pár minut, co bych strávila na cígu si dopřeju i tak, přeci jen nevidím důvod v tom, proč bych měla pracovat víc/déle jen proto, že nemám tenhle zlozvyk. :) Obzvlášť, když jsme na celodenní směně a za den tyhle pauzy dělají třeba i víc než hodinu :D

12 padesatka padesatka | E-mail | Web | 19. června 2018 v 20:19 | Reagovat

Starší syn pracuje v restauraci, takže já zdravím, jsem slušná, jsem hodná a pokud jsem spokojená dám slušné dýško.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama