Komentáře

1 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 1. června 2018 v 7:06 | Reagovat

Pěkný a upřimný článek. U nás se taky sprostě nemluvilo. Používat protiinfarktová slůvka jsem se naučila někdy v šedesáti a jen v zaměstnání. Pracovala jsem se samými mladými a tam to lítalo. Je ovšem několik slov, která bych nikdy nepoužila.
S tím kouřením si mi připomněla jednu švýcarskou firmu, která zaměstnávala přistěhovalce. Byli samá přestávka a když jsem je pozorovala při práci, tekly mi nervy. Jak vidno, souhlasím s tebou.
Ochutnávat. To by se mi také líbilo, ale pak už bych nejedla.
S pohledem na hosty jsi mně překvapila. Zřejmě ti budu muset přijít někdy zvednout náladu. Úsměv normálka. Poděkování samozřejmost. Vždycky pochválím s výjimkou případů kdy je jídlo fakt hnusné nebo servírka vypadá jako, že ji obtěžuji. Pak nepochválím, ani nedám spropitné, na kterém jinak nešetřím.

2 Lux Lux | Web | 1. června 2018 v 9:31 | Reagovat

[1]: Děkuji, děkuji! Normální lidé ještě existují halelůja! To tedy musíš přijít! :)

3 Rosie. Rosie. | Web | 1. června 2018 v 14:17 | Reagovat

Já pracovala 5 let na brigádě v kavárně a jednou jsem si střihla směnu na diskotéce přes noc.

Kavárna - jak já ty lidi nenáviděla! Občas to byly takový - přesně ty výrazy - že jsem myslela, že z kůže vyletím. Ale hlavně, já dělala obsluhu, uklízečku, zmrzlinářku, servírku a prostě všechno v jednom. A teď nějak nechápu, že jsem to tam vydržela, mám vůči tomu místu averzi a už bych nemohla asi tohle dělat. Nějak mě to tam opravdu už vysávalo. A to to byla vlastně jen kavárna, kde jsem sice byla 12 hodin denně celé léto i přes víkendy, ale hádám, že hotel bude asi ještě větší kalibr přeci jenom těch lidí bude víc.. Nevím, neumím si to moc představit a asi radši ani nechci.. :D Ale rozhodně jsem se naučila taky pekelně nadávat a ze slušné holky byla rázem dlaždička. :D Mimochodem to s tím kouřením mě taky pěkně štvalo.. každou chvíli a nejlíp, když byly největší fronty na koláče že jo... a já kouření nenávidím, jsem asmatička, takže jsem nenáviděla i svoje spolupracovnice.. i když oni to stejně byly všechno krávy do jedné.. ale opravdu... nejpochybnějí existence :D Jo obdivuje tě. Já si svých 5 let už nikdy zopakovat nechci. :) I když i špatná zkušenost je zkušenost a vím, jak moc je teď důležité být milá na člověka, který mě obsluhuje, protože to nemá zrovna nejlehčí a taky že dýško vždycky mile potěší.. Ale taky nedokážu být milá na všechny... někdy jsou tak nepříjemný a k tomu ještě fáááákt napříjemný, že to nejde .. ale asi se jim nedivím, jen by si to asi neměli dovolit v takové pozici, alespoň já byla nucená být milá a usmívat se abych neodrazovala zákazníky :) i když mi zrovna do smíchu třeba nebylo ani trochu

No a co se diskotéky týče - jednou bylo až dost. :D Už nikdy víc. :)

4 Irda Irda | Web | 1. června 2018 v 14:23 | Reagovat

Ahoj,děkuji za komentář :) Ano to je moje negativní vlasnost :D Jsem si toho vědoma :) Však to je jen o vkusu :) Pokud se ti nelíbí je to v pořádku :D

5 Lucka Lucka | Web | 1. června 2018 v 21:09 | Reagovat

Já v gastru brigádničila, naštěstí ne tak dlouho, abych nenáviděla lidi, ale jinak to sedí i na moje kolegy a kamarády z oboru. :-D

6 boogie-de-ana boogie-de-ana | E-mail | Web | 2. června 2018 v 17:11 | Reagovat

Budu muset tvůj blog navštěvovat častěji, máš fakt zábavný projev :D a joo, práce v gastronomii je dost nevděčná, horší je už snad jen učení malých parchantíků :D

7 Romi Romi | Web | 3. června 2018 v 20:55 | Reagovat

super článek :DD

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 4. června 2018 v 19:24 | Reagovat

Páne jo, jenom 5 zlozvyků? I když..., jestli se to tůýká jen gastronomie...:-)

9 beznadejnaromanticka beznadejnaromanticka | E-mail | Web | 5. června 2018 v 9:30 | Reagovat

ahojky, prvně díky za milý komentář na blogu... a k tvému článku... co na to říct, lidi rádi zapomenou, že i ti, co jim poskytují služby, jsou jen lidi... já mám snad svědomí čisté, pokud mám blbou náladu, snad ani ven nelezu, jinak se minimálně usmívám i na řidiče autobusu, natož v restauraci...

10 Lucy Lucy | Web | 5. června 2018 v 20:28 | Reagovat

Moje kamarádka pracuje v restauraci a musím říct, že je to to samé, co popisuješ v článku ty .D

Hlavně blbě jíst a nesnášet lidi. Ne doslova, ale někdy jsou ti lidi opravdu hrozní a nepříjemní. Hned to zkazí den.

11 Ká | Web | 19. června 2018 v 12:45 | Reagovat

Musím říct, že v celku souhlasím, já pracuju v restauraci už přes rok a půl a lidi jsou vážně děsní :D Až na stálé zákazníky, to je spíše taková úleva, protože vždycky zlepší náladu a jsou přátelští. Jinak musím říct, že pít kafe a kouřit jsem se tam díky bohu ještě nenaučila :D Ale těch pár minut, co bych strávila na cígu si dopřeju i tak, přeci jen nevidím důvod v tom, proč bych měla pracovat víc/déle jen proto, že nemám tenhle zlozvyk. :) Obzvlášť, když jsme na celodenní směně a za den tyhle pauzy dělají třeba i víc než hodinu :D

12 padesatka padesatka | E-mail | Web | 19. června 2018 v 20:19 | Reagovat

Starší syn pracuje v restauraci, takže já zdravím, jsem slušná, jsem hodná a pokud jsem spokojená dám slušné dýško.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.