Říjen s malým princem

31. října 2018 v 23:44 | Lux |  Chlebové drobečky
Zdravím při posledním říjnovém dni!

Už je člověk Vánocům zas o krok blíž, výzdoba už začala. A já už zase nestíhám. Nebo mám spíš ten pocit. Taakže rekapitulace?
Celý měsíc se nesl ve znamení putování Malého prince po hvězdách, kam jsem se s ním rozhodla vydat. Miluji ta krásná moudra, schovaná za obálkou dětské knížky pro dospělé. Při každém čtení najdu něco nového, co mě zaujme a dá mi nový pohled na svět.



První týden jsme společně navštívili lampářovu planetu. Lampář si asi zrovna odskočil nebo snad se začátkem semestru byl místo mne na přednáškách, no nepotkali jsme ho.
Začátek semestru se vždycky nese ve znamení Prvák párty, kde jsem opět nemohla chybět :D Dál jsem stihla pivko s cosplay lidma, dvě randíčka a ještě jsem pomáhala kamarádovi s rekonstrukcí bytu. Tolik z volného času. Samozřejmě jsem byla ve škole a na volitelném tělocviku, obojí 2x týdně. Nakonec víkend strávený v práci pomocí lidem po operacích. Opět jsem si potvrdila, že člověka nejvíc naučí praxe.


Na druhý týden jsme se přesunuli ke králi na planetku, kde nás mile pohostil.
Pondělí zahájené ranním dárcovstvím plasmy bylo poklidn, líné a seriálové. No co. Zúčastnila jsem se oslavy narozenin kamarádky budoucí architektky, schůzka v čajovně (asi tak po sto letech i s vodní dýmkou, hmm) a nakonec víkendový odjezd na chatu, kde jsme s holkama vyfotily milé podzimní fotky (který jsem ještě ani neprobrala, hanba mi!). Neděle byla zakončena sledováním Velké Pardubické, jak jinak než u babičky. Je to už taková naše říjnová tradice.


A už jsme zakotvili na Zemi v poušti.
Krom přednášek a těch dvou povinných těláků jsem ještě byla na jogové lekci a zahrála jsem si squashový zápas. Vskutku nevídaná věc se mi povedla, 4x v týdnu pohyb! Parádní to bylo, měla jsem ze sebe radost. Jen mě nepřestala do dalšího týdne bolet stehna. Ve středu mi byly promítány fotky z výletu do Španělska na závody univerzitních motorek, které kluci sami navrhli, sestrojili a závodili s nimi. Moc šikovní jsou! V pátek jsem vypomáhala opět v práci na klinice, kde mi šéfová zařídila u pana primáře přístup na sál ke 2 operacím. Perfektní zážitky! Pan primář byl hrozně příjemný, všechno mi vysvětloval, ukazoval.. opravdu fascinující vidět operaci na vlastní oči!


Konečně jsme potkali lišku.
Pondělní plasma, úterní výjezd na cateringovu akci do Brna, kde jsem pomáhala. Přednášky, těláky, pátek jsem si vyzvedla kávu do nového kávovaru, konečně jsem sehnala na okraji hlavního města v zahradnictví obyč podkladové květináče (protože všude jinde v centru mají nepřeberné množství okrasných, keramických, ale ty jsou mi na houby, když nemám ten základní!). Takže jsem v sobotu asi po dvou měsících konečně zasadila ten rýmovník. O víkendu jsem poskytovala azyl kamarádovi, kterého jsem v pátek večer učila tančit. Jen teda základy - cha-chu, jive, blues, ... Sobotní schůzka, kde jsem si prosadila sledování Stardance místo akčního filmu :D Beru to jako úspěch, i když na akčňák jsme stejně koukali.. ale potom! Nedělní přejezd do mé domoviny, kde bylo asi tak -3 °C a sněžilo! Ségře jsem nabarvila hlavu hennou, babču jsem potěšila svou přítomností a od rodičů dostala spoustu úkolů na pondělí.


A je to tu, kreslili jsme beránka.
To je tak, když máte domluvenou schůzku v bance dopředu a poradkyně, nejen že má dovolenou a po ní v práci končí úplně, ale také o mém příchodu nikdo neví, ačkoli je v systému. Nesnáším papírování, úřady, jednání. Vím proč. Po úmorném a zdlouhavém vyřízení jsem byla vyřízená nejvíc já. Ale večer se k nám chystala vzácná ruská návštěva našich známých, takže se šlo makat. Úkoly: hlídat kachnu v troubě, upéct koláč, uplácat domácí bramborové knedlíky, tatarák. Splněno, zbylo si užít příjemný večer ve stylu zlepšování mojí jazykové úrovně. No. Úterý jsem si doběhala potřebné, navtívila mamku a už jsem zase na bytě. Poslední den v měsíci, poslední středa, poslední říjnový volejbal, poslední přednáška.


A zítra... new moon.
Moje otázka zní, potkali jste v řijnu někoho, kdo vás v něčem inspiroval? :)
Lux

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 4. listopadu 2018 v 21:41 | Reagovat

Krásné obrázky. Je to asi první knížka, kterou mně máma četla?

2 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 4. listopadu 2018 v 21:42 | Reagovat

[1]: Ten otazník jsem napsal samozřejmě nechtěně.
Jinak máma mi to četla, když mi bylo asi pět.

3 Cecílie Cecílie | Web | 5. listopadu 2018 v 9:30 | Reagovat

Dlouho jsem té knížce nemohla přijít na chuť. Pak jsem ji měla velmi ráda, ale teď  už je na mě trochu profláklá.

4 Belluška Belluška | Web | Sobota v 10:09 | Reagovat

Miluji knížku Malého 🤴. Pamatuji si, že jsem si jí dala dokonce k povinné četbě. A jsi opravdu šikovná. Já bych na to teď neměla vůbec čas.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama